Diary

    Dětská hřiště…

    23. 5. 2020

    …a pískoviště, místa která naše děti milují. I  já jsem je jako malá holka milovala. A jako budoucí maminka jsem se těšila, že budeme chodit na hříště. Plácat bábovky,svištět na skluzavce, kamarádit se s dalšími dětmi a maminkami.

    Bohužel po dvou letech  návštěv se pro mě tento prostor stál bitevním polem, kdy nesmíte přestat být ve střehu. A teď nemyslím jen na neustale hrozící riziko, že vaše dítko odněkud spadne a něco si zlomí. Ani na možný atak ze strany jíného dítěte. Záměrně zcizené bábovky jsem začala ignorovat a poučila se, že nové hezké na veřejné pískoviště prostě nepatří.

    V mojí hlavě se jako první, při slovech jdeme na hřiště, objeví obličeje některých dalších rodičů a v uších mi zní jejich jízlivá slova. To dítě má ještě pleny. Podívej ono se šťourá v nose. Ježiš to je brambora zase zakoplo ( a to je ještě slabý odvar toho, co jsou někteří dospělí schopni vypsutit z úst)…neříkám, že všechna tato slova byla určena naší uličnici, ale mě se otvírá kudla v kapse i když jde o jiné dítě. Pokud dotyční ze zálohy útočí slovně na jiné rodiče ok, ale jak se někdo může navážet do bezbranného dítětě? To asi nikdy nepochopím. V takovych chvílích se snažím co nejrychleji dostat na druhou stranu hřiště. V lepším případě zabalím bábovky a snažím se uličnici vysvětlit, že už musíme jít.

    Po konfliktu, který se stal asi před rokem a půl, a byl cílený na naší holčičku, jsem z toho byla tak špatná, že jsem se zařekla, že už nikdy na žádné hřiště nepůjdem. A začala Anince, na naši mini zahradě, vytvářet její koutek . Její malé království s pískovištěm, houpačkou a v letních dnech s bazénkem. Nějakou dobu jsme si s tím vystačili. Co si ale budeme povídat uličnice kontakt se světem potřebuje. A já začala hledat TO hřiště. Místo, kde se budeme obě cítit dobře a bezpěčně.

    Hledali jsme a  našli to právé, které je občas příjemnou změnou za to naše malé zahradní útočiště. Holčička to tu miluje, vlastně jako každé jiné hřiště, ale já si tu dovolím i v klidu na ní pokukovat za knížkou. Pokud tedy zrovna nevyžaduje moji přímou účast při hrách. Není tady vlastně vůbec nic speciálního až na jednu drobnost. Neuslyšíte tu skoro češtinu. Nikdo tu nemá potřebu číst cizí knihy. Naopak rád se zakouká do té své. Děti se mezi sebou domluvílí i bez znalosti jazyků a úsměvy ostatních účastníku jsou tu takové opravdové.

    Neberte prosím tento článek doslovně, je to pouze jen můj osobní pocit. Postřeh a asi i trochu trápení, s kterým jsem se vám chtěla svěřit. A možná se i zeptat jestli je to jen můj speciální problém, nebo to tak někdo vnímá podobně?…vaše optimistické Černé Káče, které věří, že těch pohodových hříšť je více!

  • Diary

    To v Čechách nemusíš…

    …tak přesně tato slova mi zarezonovala v uších v lékárně při výběru opalovacích krémů na letošné sezónu. Bohužel, když přede mne položítě otevřenou knihu, tak já jednoduše  začnu číst. Rozhovor dvou slečen/pání, asi v…

    17. 5. 2020
  • Work

    From the designer’s diary… otočka o 360°

    tam a zase zpátky….už jako dítě jsem měla svůj sen. Sen o pastelkách, barvách a světě plném fantazie. A ten barevný sen se mě drží do dnes. Když se někdo zeptál, čím jsem jako…

    10. 5. 2020
  • Diary

    Jeden týden, jeden byt a jedno město…

    Už několik týdnů žijeme v izolaci, nosíme roušky a vnitřně se smiřujeme s tím, že koronavirus se stal součástí našich životů. V mé osobní instagramové bublině všichni okolo pečou, cvičí a pečují o kvásky.…

    30. 4. 2020
  • Diary

    Tělo není stroj…

    možná to zní blbě, ale je to tak. Moje tělo mi po novým roce vyhlásilo stop stav. A já si pomalu začínám uvědomovat, že nejsem stroj na práci, úklid, hraní, vaření atd… Za poslední…

    16. 2. 2020
  • Diary

    Dítě ve výstavním prostoru

    Holčička s námi galerie a výstavy navštěvuje od útlého věku, konkrétně od 3 měsíce. A nikdy jsme se zatím nesetkali s negativní reakcí. Ať už ze strany holčičky, ostatních návštěvníků nebo snad zaměstnanců galerie.…

    12. 1. 2020
  • Portfolio

    7/2019

    Logo/print/online/web/digital/typografie……

    20. 4. 2020
  • Diary Uncategorized

    Kdo si hraje nezlobí..

    Hračky…přijde mi, že je to mezi maminkami stejně kontroverzní téma, jako třeba očkování😉…Plast nebo dřevo? Kolik je málo a kolik moc? Hračky na motivy dětských pohádek ano či ne? Odpovědi na to, co je správně…

    1. 3. 2020